FROV

Within the long-term cooperation of the Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB with Turkish colleagues in crayfish research and colleagues from Charles University in Prague, we developed a method of artificial incubation of crayfish eggs to reduce the transmission of crayfish plague from infected females to their offspring. In Turkey, the commercial harvesting of crayfish, namely the narrow-clawed crayfish, is a significant part of commercial aquaculture. They are mainly exported and represent an important source of income. These exports grew until the mid-1980s when the accidental introduction of the crayfish plague caused dramatic declines in crayfish populations. Although crayfish densities in some Turkish lakes have recovered to levels where fishing is economically viable, persistent chronic crayfish infections have not allowed full recovery of the local populations. Consequently, considerable financial resources have been invested in developing alternative methods of crayfish farming in closed aquaculture systems.  

However, the development of these farms has been hampered by the high mortality rates of both wild-caught broodstocks and juveniles. This is caused by the onset of crayfish plague symptoms. We have focused on solving this problem. We have shown that the artificial incubation of separated eggs from females held in a flow-through system with plague-free water, in a possible combination of egg disinfection in formaldehyde or peracetic acid, reduces the transmission of infection from mothers to their offspring.

The utilization of this method has significant potential in commercial crayfish farms in regions with crayfish plague presence, potentially resulting in the disease transmission- via infected broodstocks or infected water. This is another particular success of the FFPW USB scientists in protecting native crayfish species and mitigating the negative impacts of the spread of non-native crayfish species and crayfish plague.

More detailed information can be found in the original article: Kozák, P., Erol, K.G., Uzunmehemtoglu, O.Y., Tangerman, M., Mojžišová, M., Özkök, R., Kouba, A., Cinar, S., Petrusek, A., 2023. Short-term artificial incubation before hatching limits vertical transmission of Aphanomyces astaci from chronically infected females of a host species susceptible to crayfish plague. Aquaculture 569: 739373. https://doi.org/10.1016/j.aquaculture.2023.739373

Written by: prof. Pavel Kozák

Aquatic invasive species are a major threat to biodiversity, but also the economy. One of the factors facilitating their spread is the construction of canals that connect two previously separated seas. In our paper, we quantified for the first time the economic costs of invasive species facilitated by the three globally most important canals (Suez, Panama, and European Inland Canals) using the most comprehensive database on the economic costs of invasive alien species worldwide (InvaCost).

Despite the high number of invasive species listed to have been facilitated in their introduction and spread by these canals, only for five of them economic costs were reported: the fishhook waterflea Cercopagis pengoi and the zebra mussel Dreissena polymorpha for the European Inland Canals, and the silver-cheeked toadfish Lagocephalus sceleratus, the lionfish Pterois miles, and the nomad jellyfish Rhopilema nomadica for the Suez Canal. However, these species alone accounted for a total cost of $42.2 million ($33.6 for European Inland Canals and $8.6 for Suez, while no costs were reported for the Panama Canal). Considering the high number of ecologically problematic invasive species spreading in these regions, it is obvious that their socioeconomic damage remains almost entirely unknown.

More detailed information can be found in the original article: Balzani, P., Cuthbert, R.N., Briski, E., Galil, B., Castellanos-Galindo, G.A., Kouba, A., Kourantidou, M., Leung, B., Soto, I., Haubrock, P.J., 2022. Knowledge needs in economic costs of invasive species facilitated by canalisation. NeoBiota 78, 207–223. https://doi.org/10.3897/neobiota.78.95050.

Written by: Paride Balzani, Ph.D.

Photo source: EVER_GIVEN_(49643352087).jpg (2934×1640) (wikimedia.org)

The FFPW USB organized two children's universities (summer camps). The topic of the camps was insect. Over 50 children had the opportunity to know of the most numerous group of animals. The little students caught insects, examined them, drew them and released them back into the wild. They acquired insect superpowers and experienced many adventures in addition to knowledge.

We would like to thank to the organizers for great event and to children and their parent for participation and active involvement.

Invazní druhy vodních organizmů jsou velkou hrozbou nejen pro společenstva původních druhů a jejich ekosystémy, ale způsobují i rozsáhlé ekonomické škody. Jedním z faktorů usnadňujících jejich šíření je výstavba vnitrozemských kanálů a průplavů, které propojují dříve izolovaná moře. V našem článku jsme díky databázi InvaCost jako první kvantifikovali ekonomické škody invazních druhů šířících se s přispěním hlavních evropských vnitrozemských kanálů, popř. Suezského a Panamského průplavu.

Navzdory vysokému počtu známých invazních druhů v daných regionech byly prozatím pouze u pěti z nich zdokumentovány i ekonomické škody. Jedná se o  perloočku Cercopagis pengoi a slávičku mnohotvárnou Dreissena polymorpha v evropských vodách a čtverzubce stříbropásého Lagocephalus sceleratus, perutýna ďábelského Pterois miles a medúzu Rhopilema nomadica v případě Suezu. Pro tyto druhy byly celkově zdokumentované náklady vyšší než 42,2 milionu milionu amerických dolarů (33,6 milionu pro evropské vnitrozemské kanály a 8,6 milionu pro Suez, zatímco v případě Panamského průplavu nebyly doposud hlášeny žádné škody). Vzhledem k vysokému počtu ekologicky problematických invazních druhů šířících se v těchto oblastech je zřejmé, že jejich socioekonomické dopady zůstávají téměř zcela nepodchyceny.

Podrobné informace jsou dostupné v původním článku: Balzani, P., Cuthbert, R. N., Briski, E., Galil, B., Castellanos-Galindo, G.A., Kouba, A., Kourantidou, M., Leung, B., Soto, I., Haubrock, P.J., 2022. Knowledge needs in economic costs of invasive species facilitated by canalisation. NeoBiota 78: 207–223. https://doi.org/10.3897/neobiota.78.95050.

Napsal: Paride Balzani, Ph.D.

Zdroj úvodní foto: EVER_GIVEN_(49643352087).jpg (2934×1640) (wikimedia.org)

Four employees from the Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB (Antonín Kouba, Paride Balzani, Francisco Oficialdegui, and Ismael Soto) participated in a targeted eradication program against the first known population of the highly invasive red swamp crayfish in Slovakia. Its population occurs in the upper stretches of the Čepčínský brook located near Turčianské Teplice. The eradication lasting from 21st to 23rd September 2023 combined several approaches, including day and night hand-catching and liming, and resulted in more than 5,000 individuals eliminated.

Čtyři zaměstnanci z Fakulty rybářství a ochrany vod JU (Antonín Kouba, Paride Balzani, Francisco Oficialdegui a Ismael Soto) se zúčastnili cíleného programu eradikace první známé populace vysoce invazního raka červeného na Slovensku. Jeho populace se vyskytuje v horních úsecích Čepčínského potoka nacházejícího se poblíž Turčianských Teplic. Eradikace, která probíhala od 21. do 23. září 2023 a kombinovala několik přístupů, včetně denního a nočního ručního odchytu a vápnění, vedla k odlovení více než 5 000 jedinců.

Je jen málo míst s překvapivou diverzitou nepůvodních vodních organismů a mnoho z nich se nachází na území Maďarska, přesněji řečeno v tamních termálních vodách.

Proto jsme se studenty vyrazili na lokality, které se v řadě případů staly objektem našeho výzkumu v posledních letech, aby se také oni seznámili se zajímavými společenstvy těchto specifických habitatů. Měli jsme možnost propátrat odtoky jezera Hévíz, největšího termálního jezera v Evropě, termální nádrže v parku Városliget v centru Budapešti nebo termální přítok potoka Barát a potok Sulák. Na těchto lokalitách si mohli studenti prakticky vyzkoušet odchyt/odlov raků, ryb a makrozoobentosu a na vlastní oči tak vidět velmi bohaté společenstvo cichlid, syntopickou populaci raka pruhovaného (Faxonius limosus) a červeného (Procambarus clarkii), raka mramorovaného (P. virginalis) a akvaristy velmi oblíbené krevetky červené (Neocaridina davidi) a mnoho dalších nepůvodních druhů organismů. Jako odměna po dlouhém dnu plném odlovů si studenti pochutnali na ulovených a vařených racích (s odkazem na počet ulovených druhů se jednalo o pokrm s názvem „raci tří barev“, ačkoliv po uvaření byli červení úplně všichni).

V kontrastu s těmito habitaty prosycenými nepůvodními druhy jsme navštívili přírodní mokřady Kis-Balaton, vybudované za účelem zlepšení kvality přítokové vody do jezera Balaton a jezero Velence, které krom specifických vlastností vody a plovoucích ostrovů rákosu, vyniká obrovskou diverzitou vodního a mokřadního ptactva. V průběhu exkurze nás provázeli naši maďarští kolegové András Weiperth a Árpád Ferincz, díky kterým jsme mohli pomocí elektrolovu spatřit většinu zde se vyskytujících druhů ryb, hořavku duhovou (Rhodeus sericeus), sekavce podunajského (Cobitis elongatoides). Blatňáka tmavého (Umbra krameri) v oblasti Kis-Balatonu jsme bohužel neviděli a od naší první návštěvy zde před čtyřmi lety je zřejmě na ústupu před nepůvodními hlaváči černoústým (Neogobius melanostomus) a říčním (N. fluviatilis) a také hlavačkovcem Glenovým (Percottus glenii). I přes obrovskou hustotu nepůvodních druhů se podařilo odlovit původní druh vodní želvy – želvu bahenní (Emys orbicularis).

Exkurzi jsme zakončili návštěvou biologické stanice na břehu Neziderského jezera ve městečku Illmitz (Rakousko), kde nám Gilbert Hafner poutavě představil historii Neziderského jezera a na krátké vycházce do okolí biologické stanice ukázal místní fenomén slanisek hostící opět vysokou diverzitu mokřadních a vodních ptáků, ale i fauny bezobratlých.

Chceš mít tyto zážitky i Ty? Přihlas se ke studiu na FROVceuž dnes.

Autoři fotografií: Jan Škrabánek a Martin Bláha
Za FROV JU se zúčastnili tito zaměstnanci: Antonín Kouba, Martin Bláha, Lenka Kajgrová

Během dlouhodobé spolupráce Fakulty rybářství a ochrany vod JU s kolegy z Karlovy univerzity v Praze a s tureckými kolegy se nám podařilo aplikovat metodu umělé inkubace račích vajíček. Cílem tohoto výzkumu bylo omezit přenos račího moru z nakažených samic na potomstvo. V Turecku je lov raků, a to konkrétně raka bahenního, velmi významnou součástí komerční akvakultury. Ti jsou určeni především na export a představují významný zdroj příjmů. Tento export rostl až do poloviny 80. let 20. století, kdy náhodné zavlečení račího moru způsobilo dramatické poklesy račích populací. Přestože se hustota raků v některých tureckých jezerech obnovila na úroveň, kdy je rybolov ekonomicky výhodný, přetrvávající chronické infekce račím morem zabraňují úplnému zotavení tamních populací. Proto zde byly do rozvoje alternativních způsobů chovu raků v uzavřených akvakulturních systémech investovány nemalé finanční prostředky.

Většímu rozvoji těchto chovů však brání značná úmrtnost jak generačních jedinců odlovených z volné přírody, tak jejich mláďat. Ta je vyvolána rozvojem symptomů výše zmiňovaného račího moru. Právě tento problém jsme se pokusili vyřešit. Dokázali jsme, že již pouhá umělá inkubace oddělených vajíček od samic na průtočném systému s moruprostou vodou, potažmo v kombinaci s dezinfekcí vajíček ve formaldehydu či kyselině peroctové, omezuje přenos infekce z matky na potomstvo.

Využití této metody má výrazný potenciál v komerčních chovech raků v prostředí potenciálně ohroženým rizikem přenosu račího moru – skrze nakažené generační raky, popř. infikovanou vodou. Jedná se o další konkrétní úspěch vědců z FROV JU v ochraně původních druhů raků a zmírnění negativních důsledků šíření nepůvodních druhů raků a račího moru. 

Podrobné informace jsou dostupné v původním článku: Kozák, P., Erol, K.G., Uzunmehemtoglu, O.Y., Tangerman, M., Mojžišová, M., Özkök, R., Kouba, A., Cinar, S., Petrusek, A., 2023. Short-term artificial incubation before hatching limits vertical transmission of Aphanomyces astaci from chronically infected females of a host species susceptible to crayfish plague. Aquaculture 569: 739373. https://doi.org/10.1016/j.aquaculture.2023.739373

Napsal: prof. Pavel Kozák

There are not many places with a strikingly high diversity of non-native species. Many of them can be seen in Hungary, especially in the thermal water localities.

We organized a field trip with the students to the localities that have become the object of our research in recent years, so they can get to know the exciting communities of these specific habitats. We had the opportunity to explore the outflows of Lake Hévíz, the largest thermal lake in Europe, the Városliget park in the Budapest centre, a thermal tributary of the Barát brook and Sulák brook. At these locations, students could practically try catching crayfish, fish and macrozoobenthos and thus practically see a very rich community of cichlids, a syntopic population of spiny cheek crayfish (Faxonius limosus) and red swamp crayfish (Procambarus clarkii), marbled crayfish (P. virginalis) and red cherry shrimp (Neocaridina davidi), very popular with aquarists, and many other non-native species. As a reward after a long day of (cray)fishing, the students enjoyed caught and cooked crayfish.

In contrast to these habitats saturated with non-native species, we visited the Kis-Balaton natural wetlands, built to improve the quality of the inflow water to Lake Balaton, and Lake Velence, which, in addition to its specific water characteristics and floating reed islands, stands out for its vast diversity of water and wetland birds. During the field trip, we were accompanied by our Hungarian colleagues András Weiperth and Árpád Ferincz, thanks to whom we could spot most of the native and non-native fish species found here using electrofishing, e.g., Amur Bitterling (Rhodeus sericeus), loach (Cobitis elongatoides). We did not find European Mud-minnow (Umbra krameri), which becomes rarer nowadays due to non-native gobiid species (Neogobius melanostomus, N. fluviatilis) and Chinese sleeper (Percottus glenii). Despite the massive density of non-native species, it was possible to catch the native species of water turtle - the European pond turtle (Emys orbicularis).

We ended the excursion visiting the biological station on the shore of Lake Neusidler in the town of Illmitz (Austria), where Gilbert Hafner gave us an engaging presentation of the history of the Lake and, on a short walk around the biological station showed the local phenomenon of salt marshes, once again hosting a high diversity of wetland and water birds, as well as specific invertebrate fauna.

Do you want to have similar experiences? Sign up for studies at the FFPW USBtoday.

Photo: Jan Škrabánek and Martin Bláha
The faculty employees attended: Antonín Kouba, Martin Bláha, Lenka Kajgrová